Japonština
(Nihongo) 日本語

    Japonština je jediný úřední jazyk Japonska. Kromě obyvatel Japonska se japonsky hovoří také v komunitách emigrantů, zejména pak Jižní Americe. Japonštinu jako rodný jazyk tak používá zhruba 130 mil. lidí.
    Japonština není zařazená do žádné jazykové skupiny, tvoří tedy samostatný jazyk. Lze v ní ale vysledovat jisté podobnosti s uraloaltajskými a austronéskými jazyky. Historicky byla japonština pod velkým vlivem čínštiny, ze které převzala poměrně velkou slovní zásobu. Od poloviny 16. století do poloviny 17. století docházelo k přebírání slov z evropských jazyků od misionářů a obchodníků, zejména z portugalštiny. Po uzavření země v polovině 17. století vůči okolnímu světu, kdy byl omezený obchod provozován prostřednictvím holandských obchodníků, docházelo k přebírání slov z holandštiny. Od druhé poloviny 19. století dochází k masívnímu přebírání slov, zejména moderní terminologie z angličtiny.


    K zápisu japonštiny slouží japonské písmo, které je asi vůbec nejsložitější systém zápisu kombinující čínské znaky, dvě znakové abecedy a latinku. Například slovo "suši" tak můžeme napsat čtyřmi různými způsoby - znaky: 寿司, hiraganou: すし, katakanou: スシ a latinkou: sushi. Ani systém čtení tohoto zápisu není jednoduchý. Znaky mají zpravidla dvě, ale i více způsobů čtení. Čtení japonské tzv. kun yomi 訓読み a sinojaponské tzv. on jomi 音読み. Více méně platí pravidlo, že japonsky se čtou znaky osamocené a sinojaponsky se čtou znaky tvořící znakovou složeninu, toto čtení je v podstatě zkomolená klasická čínština.
    Japonské písmo se začalo vyvíjet v 6. století, kdy Japonci převzali z Číny spolu s buddhismem i znakové písmo kanji 漢字 (písmo chanú).
    Čínské písmo se vyvinulo z piktogramů tj. obrázků v průběhu 5. století př.n.l. Původně byly znaky velmi jednoduché a výstižné, ale s rostoucím počtem slov začalo docházet k jejich kombinování a skládání. K ustálení současné podoby znaků došlo až během 3. století. Většina znaků je složená z více jednoduchých znaků. Složité znaky skládají z radikálu a fonetika, radikál ukazuje na tematickou oblast, jaké se znak týká nebo týkal a fonetikum udává, nebo udávalo původní čínskou výslovnost. Přestože vývojem a zejména s převzetím písma došlo u znaků v Japonsku k významovému posunu, rovněž původní výslovnost byla japonštinou zkomolená, lze tyto původní pravidla stále vystopovat. Např.:
znaky s radikálem ryba 魚

kapr ike 鯉
velryba kudžira 鯨
pstruh masu 鱒

znaky s fonetikem ho 甫 (všechny níže uvedené znaky se čtou sinojaponsky ho)
補　捕　輔　圃　哺　浦　鋪　葡　舗



V japonštině se kromě původních čínských znaků vyskytují také wadži 和字 (používají se také názvy kokuji 国字, waseikandži 和製漢字, aj.). Jedná se o znaky vytvořené Japonci, a vyskytující se pouze v japonštině.
Průsmyk tóge 峠, pracovat hataraku 働く, aj.

Ze znaků se v japonsku během 6. a 7. století vyvinuly slabičné abecedy: katakana カタカナ a hiragana ひらがな.
    Vývoj obou abeced byl odlišný. Katakana se vyvinula ze znaků, které sloužily jako fonetická pomůcka při čtení čínských textů, zejména pak buddhistických súter. Budhistiští mniši si pro usnadnění čtení a memorování čínsky psaných súter si vedle znaků vepisovali fonetické čtení znaků. Používali k tomu frekventované jednoduché znaky, které postupně zkracovali. Velkou část písmen katakany tak tvoří zkrácená fonetika čínských znaků, jako například:
Ze znaku 久 se stalo katakanové ku ク
z 甫 se stalo katakanové ho ホ

Katakana se používá k zápisu přejatých slov a k zápisu názvů zvířat a rostlin. Hiragana se ustálila jako literární písmo, vznikla při psaní originální japonské literatury během 8. století, kdy japonské literárně tvůrčí ženy potřebovaly vystihnout japonštinu. K vystižení gramatických jevů začaly používat zjednodušené frekventované znaky. Vyvinuly tak zaoblené a ladné písmo hiraganu.
Např.:
z poměrně složitého znaku ho 穂 se vyvinulo hiraganové ほ
ze znaku 着 hiraganové ki き


Psaná japonština se používá pouze k zápisu japonštiny, je však možné použít fonetické transkripce. Transkripce se například používá při psaní na počítači, kdy pisatel užívá standardní klávesnici, na kterou píše v anglické transkripci, a písmena se automaticky převádějí do podtržené hiragany. Podtrženou hiraganu text pisatel odesílá entrem do textu nebo po stisknutí mezerníku se objeví tabulka s možnými znakovými kombinacemi a popř. katakanou, mezerníkem vybere požadovanou volbu, kterou entrem odešle do textu. Ke změně na katakanu se dá použít i klávesa F7.


Psaná japonština je kombinací znakového písma, dvou slabičných abeced a latinky. Slogan "Toyota je nejlepší" lze napsat například následujícími způsoby:
Toyotaは一番
Toyotaは１番
トヨタは一番
トヨタは１番
Toyotaは１バン
Toyotaは１ばん
トヨタは１バン
トヨタは１ばん
Toyotaは一バン
Toyotaは一ばん

Japonskké zdvořilostní výrazy a formulace používané při nejrůznějších situacích:
www.jp-guide.net

Japonské slovníky:
www.alc.co.jp
dic.yahoo.co.jp
dictionary.goo.ne.jp

Jiné informace o japonštině:
Wikipedie