Wakajama 和歌山

Prefekturální město: Wakajama　和歌山
Velikost prefektury: 4 725 km²
Počet obyvatel: 1 mil.
Hustota obyvatel: 219 / km²
Květinou prefektury jsou květy slivoně ume lat.: prunus mume
Stromem prefektury je dub; lat.: quercus phillyraeoides
Ptákem prefektury je kruhoočko japonské; lat.: zosterops japonica
Internetové stránky: www.wakayama.lg.jp

    Prefektura Wakajama se nachází na jihu střední části ostrova Honšú v oblasti Kinki. Na severu sousedí Wakajama s prefekturou Ósaka 大阪, na západě s prefekturami Nara a Mie.
    Z hospodářsky nejvýznamnějších činností dominuje ocelářský průmysl, zpracování ropy, rybářsví a lesnictví. Ze zemědělských plodin se zde hojně sklízejí mandarinky a jiné citrusové plody, (20% japonské produkce), švestky ume.
    Mezi nejznámější památky prefektury Wakajama patří hora Kója na které se nachází hlavní klášter a centrum buddhistické sekty Šingon. První klášter na hoře Kii založil v roce 816 Kóbó Daiši, zakladatel buddhistické sekty Šingon. Postupně se hora Kii stala hlavním sídlem této významné sekty. V dobách největšího rozkvětu se zde nacházelo několik oddělených klášterů, dohromady čítajích až 1000 klášterních budov. V součastnosti se zde nachází „pouze“ 123 staveb. Mnoho staveb je vyhrazeno poutníkům a turistům. Je možné se zde ubytovat a ochutnat vegetariánskou stravu mnichů.
    Klášter Okunoin, ve kterém se nachází mauzoleum Kóbó Daišiho, je zároveň výchozím a konečným bodem poutní stezky po 88 klášterech ostrova Šikoku 四国. Před hrobem Kóbó Daišiho svítí na 11 000 luceren, z nichž některé údajně svítí již od 11. století. Klášter Okunoin obklopuje největší hřbitov v Japonsku – nachází se zde okolo 200 000 náhrobků a je zde pohřbeno mnoho významných japonských osobností.
    Horu Kója a její buddhistické památky ročně navštíví okolo milionu návštěvníků. Celý komplex včetně přilehlého pohoří Kii, které je protkané poutními stezkami a kláštery byl zapsán v roce 2004 mezi památky kulturního dědictví UNESCO. V jihovýchodní části pohoří Kii se také nachází významná je také šintoistická svatyně Kumano Hongú Taiša. Říká se, že všechny stezky v pohoří Kii vedou právě do této svatyně.
    Nedaleko svatyně Kumano Hongú Taiša se nachází vodopád Nači, který je nejznámějším japonským vodopádem. Jeho výška je 133 metrů a šířka je 13 metrů a je druhým největším japonským vodopádem. (Největší japonský vodopád je vodopád Šómjó, respektive Hannoki, které se nacházejí v prefektuře Tojama 富山県)
    V roce 1953 17. a 18. července polovině června postihly prefeuru Wakayama přívalové deště a následné záplavy si vyžádaly 1015 lidských životů.